Služby
Správná volba materiálu pro vaši stavbu.
Nechejte si od našich odborníků poradit, jaký materiál je pro vaši stavbu nejvhodnější.
Zděné stavby
U klasických zděných staveb je nutné si opět uvědomit, proč jsme si je oblíbili. Klasická zděná stěna je z bloků o síle 440 mm Opět bychom se museli vrátit do doby Rakousko – Uherska, kdy byl vydán Stavební řád. V něm bylo zakotveno, že cihlová nosná zeď je silná 45 cm a na každé patro se rozšiřuje o 7,5 cm (přičemž bylo povoleno, aby se rozšiřovala každá dvě patra o 15 cm). Z této cihlové zdi
(z klasických cihel) také vycházela naše první norma na tepelné izolace, jejíž požadavky platily do roku 1979. Od té doby požadavky několikanásobně vzrostly
a tomu se museli přizpůsobit i výrobci. Dnešní cihelný blok typu Therm má zcela jiné fyzikální vlastnosti než původní plná pálená cihla.
Je tvořen sítí skořepinových přepážek, které mají za úkol maximálně cihlu odlehčit
a vytvořit co nejvíce vzduchových komůrek, jež mají tepelně izolační vlastnosti.
Navíc i surovina, z níž se cihla vypaluje, doznala výrazných změn. Přidávají se do ní různé další složky, které mají za úkol vylepšit její vlastnosti, například různá lehčiva, jež zvyšují pórovitost a tím i tepelně izolační vlastnosti. To se ale pochopitelně odráží i na dalších vlastnostech cihly jako je zvuková izolace, schopnost akumulace tepla,
či její pevnost.
Zděné stavby je možné opět provádět jak svépomocí, tak i zadáním
u stavební firmy. (Původně jsem místo stavební chtěl napsat odborné, ale pak jsem si uvědomil skutečný stav na našich stavbách a raději jsem to slůvko změnil.) V obou případech pak ale platí stejná zásada. Při současných vysokých nárocích na tepelné izolace je vhodnější oddělit různé funkce stěny a každou řešit speciálním materiálem. V praxi to znamená, že je vhodnější stavět vrstvené (sendvičové) zdi, kdy nosnou funkci přebírá pevný materiál, ať již se jedná o cihlu síly 175 až 240 mm,
nebo betonovou tvárnici, a nebo jakýkoliv jiný materiál. Může jít např. o cihly ze starého domu a podobně. Na tuto nosnou zeď se pak dá tepelná izolace o síle minimálně 120 mm, ale lepší je 160 až 200 mm. Jako povrchovou úpravu je možné použít buď stěrkových omítek, které se používají např. při zateplování paneláků,
a nebo je možné přizdít další stěnu, jež má za úkol ochránit tepelnou izolaci před povětrnostními vlivy. Místo stěrkové omítky pak lze v případě, že budeme dělat odvětrávanou fasádu, použít jakýkoliv vhodný obklad, ať již se jedná o prkna, cementovláknité desky, plastové lamely apod.
BETONOVÉ STAVBY
V poslední době je také dost těch, kteří propagují stavby domů z betonových tvárnic, v nichž se používá vnitřní zateplení. Jejich argumentem je, že se vytápí menší prostor než při vnějších izolacích a konstrukce mají minimální akumulaci, což je vhodné v době, kdy nikdo v objektu není přítomen. U těchto staveb je nutné věnovat zvýšenou pozornost všem detailům, u nichž by mohly vzniknout tepelné mosty. Jejich důsledné vyřešení je totiž nutnou podmínkou pro bezchybný provoz staveb s vnitřním zateplením. Dále je nutné řešit například možnost dilatování objektu. Nelze však obecně říci, že tyto konstrukce s vnitřním zateplením jsou nevýhodné, protože mají malou akumulaci tepla a protože tepelné izolace se mají dávat z vnější strany kvůli průběhům teplot v konstrukcích.
Pokud je stavba vyřešena systémově a nevznikají při její stavbě tepelné mosty,
lze postavit výrazně levnější a přitom z hlediska tepelných izolací kvalitnější dům, než klasickým způsobem.
Závěrem lze tedy konstatovat, že dům je možné postavit z různých materiálů, ale je třeba si uvědomit, že každý materiál má svoje výhody i nevýhody a vlastnosti, které je nutné respektovat.
Ing. Roman Šubrt, specialista na oblast energií